Koledy Evropských národů
Pražští Madrigalisté

1988
Supraphon 11 0299-2

1963 (#2-17)
1964 (#1)
1969 (#18-33)
Nahráno v Rudolfinu a Zrcadlové síni Klementina

1 - Narodil se Kristus Pán   [2:06]
Česko
2 - Michael PRAETORIUS: Es ist ein Ros' entsprungen   [1:32]
Deutschland
3 - Het was een maget uyt vercoren – Kerstlied   [1:38]
Vlamen
4 - Rajske strune zadonite   [1:11]
Jugoslavija
5 - Καλην η μέρα άρχοντες – Τα καλαντα των Χριστουγεννων   [1:09]
Ελλάδα
6 - Nous étions trois bergerettes   [1:17]
France
7 - Los animales ante el Nacimiento   [1:21]
España
8 - Dormi, dormi bel Bambin   [2:07]
Italia
9 - Израсло ми, Гъорге – Българска коледна песен   [1:03]
България
10 - Pásli ovce Valaši   [1:09]
Československo
11 - Entre le bœuf et l'âne gris   [1:36]
France
12 - Nu är det jul igen   [1:16]
Sverige
13 - Jeg er så glad hver julekveld   [2:15]
Norge
14 - Jezus malusieńki   [1:41]
Polska
15 - Der Heiland ist geboren   [2:58]
Österreich
16 - Good King Wenceslas   [2:03]
England
17 - Gloria, Gloria in excelsis   [1:03]
Československo


18 - Fulgent nunc natalitia   [1:36]
19 - Alma redemptoris Mater   [2:51]
20 - Aptatur (Improvizace)   [1:15]
21 - Ecce quod natura   [2:34]
22 - Dies est laetitiae   [1:46]
23 - Aptatur (Improvizace)   [0:39]
24 - Alleluja, panna syna porodila   [1:10]
25 - In natali Domini   [2:46]
26 - Aptatur (Improvizace)   [1:06]
27 - Eja martyr Stephane   [2:24]
28 - Salve lux fidelium   [1:03]
29 - Sophia nasci fertur   [1:32]
30 - Aptatur (Improvizace)   [1:05]
31 - Alleluja, a newë work   [2:55]
32 - Else, else, else   [1:36]
33 - Aptatur (Improvizace)   [2:37]




Pražští Madrigalisté
Miroslav Venhoda

Koledy Evropských národů

Mezi lidovými písněmi evropských národů je mnoho takových, které zaznívají pouze v jediném období roku. Jsou mimořádně krásné a mají zvláštní kouzlo, vřelost, protože vznikly na oslavu zrození vykupitele, syna božího. To byla pro středověkého člověka, těžce zápasícího o nejskromnější místo v tomto světě nejvýznamnější událost, zázrak, který vzbuzoval naděje. K poctě betlémského dítěte vznikaly písně, vyzařující důvěru, něhu, veselí. Tyto písně měly základ v náboženské představě, ale vznikaly většinou mimo chrámy, i když často pod vlivem církevních zpěvů. Jejich poslání bylo doprovázet prosebníky od domu k domu, od vesnice k vesnici a vzbuzovat soucit, otevírat srdce majetných připomínkou betlémského novorozeněte, které má moc dárek stokrát odplatit. Koledou chodil už ve 14. století kde kdo, v Praze například i kanovníci od svatého Víta, tedy církevní vrchnost, která se ovšem obracela zase jenom k církevním hodnostářům; koledovali městští zbrojnoši i kat, tovaryši a učedníci všech cechů a řemesel a především studenti. Zpívali koledy latinské, jejichž melodie vyrůstaly z ducha gregoriánského chorálu, nebo písně zvláštních rytmů a melodických postupů, v nichž byly snad zachovány zpěvy z doby, kdy se v době vánoc ještě slavíval svátek slunovratu. Jedním slovem – vánoční koledy evropských národů jsou prastaré, ať už jde o české latinské zpěvy „Dies est laetitiae” („Den jest nastal radosti”) nebo „In natali Domini” („Při Páně narození"), o starou anglickou koledu „Good King Wenceslas” („Svatý Václav dobrý kraal”) nebo nejznámější německou „Es ist ein Ros' entsprungen” („Vyrašila nám růžička”). Mají někdy vážnost starého českého vánočního hymnu Narodil se Kristus Pán, většina z nich však jsou radostné, živé pastýřské zpěvy, skutečný projev lidové radosti přímo tanečního rytmu, nebo něžné ukolébavky. Tak tomu bylo u všech evropských národů, z jejichž vánočních zpěvů vybíral Miroslav Venhoda pro desku Supraphonu. Výběr pořídil s hlubokou vědeckou erudicí. Byl autorem Úvodu do gregoriánského chorálu. Přihlédl k interpretační praxi - byl sbormistrem Scholy cantorum a souboru Noví pěvci madrigalů a komorní hudby. Konečně vycházel i ze svého muzikantského temperamentu a zkušeností s lidovým zpěvem. Koledy v jeho úpravách jsou určeny k obecnému poslechu, jsou živé a pestré, v ničem podstatném však neustupují komerčnímu pohledu. Vyzařuje z nich poezie, která krášlí naše vánoční sváteční dny.

Ladislav Šíp

Christmas Carols of European Nations

The wealth of folk songs of the European nations includes a large group of those whose performance is actually limited to a single season of the year. They are exquisitely beautiful, exuding a special charm and warmth, as they are all intended to celebrate the birth of the Redeemer, the son of God. To the mediaeval man, struggling hard to survive in this world in the most modest circumstances, this was indeed the crucial event, a miracle which gave rise to hope. Thus songs brimming with faith, tenderness and sheer joy were produced in tribute to the holy child of Bethlehem. While these songs were rooted in religious feeling, they originated mostly outside the church environment proper, though they were frequently influenced by ecclesiastic vocal music. Their prime purpose was to accompany beggars on their rounds from house to house and from village to village, to induce compassion and open the hearts of the rich by the reminder of the newborn baby of Bethlehem whose might was great enough to repay the alms a hundred times over. As early as in the 14th century carolling was the way of many, in Prague for instance including even the canons of St. Guy's – church dignitaries who, of course, would address their supplications exclusively to their equals; among the other carollers were city guards and executioners, journeymen and apprentices of all guilds and trades, and above all, students. They sang carols in Latin whose melodies were inspired by the Gregorian chant, or songs of peculiar rhythms and melodic patterns, perhaps evoking tunes dating back to the times of the seasonal celebrations of the winter solstice. In one word: the Christmas carols of Europe hark to an ancient tradition, this applying equally to the Latin songs of Bohemian origin, Dies est laetitiae and In natali Domini, the old English carol, Good King Wenceslas, or the best known German one, Es ist ein Ros' entsprungen. In some cases, as in that of the old Czech Christmas hymn, Narodil se Kristus Pán (The Lord Jesus Christ is Born to us), their tone is solemn, but the majority are either cheerful and vivid pastoral songs giving vent to expressions of pure simple joy in what are really dance rhythms, or charmingly tender lullabies. That this is true of Christmas carols from all over Europe is exemplified here by Miroslav Venhoda's compilation for Supraphon, made with profound scholarly erudition. M. Venhoda was ideally suited for the task as the author of An Introduction to the Gregorian Chant, as well as, interpretation-wise, drawing on his experience as chorus master of the Schola Cantorum and the New Madrigal and Consort Singers ensembles, and last but not least, relying on his own musicality and contact with the folk vocal music. His arrangements of the carols are intended for broad audiences, being lively and colourful, though by no means yielding ground to commercial aspects. They virtually radiate the magic poetry that accompanies the festivities of yuletide.

Ladislav Šíp
(Translation: Stanislava Vomáčková)

#2-17

Antonín FILS. Missa Solemnis · Christmas Carols of European Nations
LP, 1963





#1-17

Christmas Carols
LP, 1964





#18-33

Christmas Carols of Old Europe
LP, 1969