Visitacio sepulchri
Schola Georgiana · Schola Gregoriana (Pragensis)

supraphonline.cz
muziekweb.nl

1992
Supraphon SU 11 1562-2 931

October 5-6, 1991
Church of St. John the Baptist and St. Wenceslas, Velíz

Dominica in palmis
1 - Antiphona ad processionem. Cum audisset   [2:54]
Pu XIII H 3c
2 - Hymnus ad processionem. Gloria, laus et honor   [3:49]
Pu XIII H 3


Feria V. in Cœna Domini
3 - Antiphona ad lotionem pedum. Mandatum novum   [1:01]
Pu XII E 15c
4 - Antiphona ad lotionem pedum. Postquam surrexit   [1:45]
Pu XII E 15c
5 - Antiphona ad lotionem pedum. Ubi est caritas   [1:15]
Pu XII E 15c


Feria VI. in Parasceve
6 - Lamentationes. Vere. Hodierna dies   [5:30]
Pnm XII B 7
7 - Litaniæ. Audi nos, Christe   [3:46]
Pu XIII H 3c
8 - Planctus Beatæ Mariæ Virginis   [8:34]
Pu XIV G 17


Dominica Resurrectionis
9 - Tropus. Triumphat Dei Filius   [0:44]
Pu VI 63 b
10 - Tropus ad Benedicamus. Surrexit Christus   [3:05]
Pu VII G 16
11 - Tropus ad Benedicamus. Exultemus et letemur   [2:25]
Pu VI G 10a
12 - Tropus ad Benedicamus. Sanctifica, pater pie   [1:03]
Pu I D 20
13 - Ludus Paschalis. Visitacio sepulchri   [16:26]
Pu VII G 16




Sources:
National Library of the Czech Republic, Prague (Pu)
Library of the National Museum, Prague (Pnm)





Schola Georgiana
Hana Vlhová

Hana Borková (#1-5, 7, 9-13)
Veronika Höslová (#1, 2, 10, 11, 13)
Klára Kopecká (#13)
Jana Novotná (#1-5, 7, 9-13)
Ludmila Plzáková (#2-5, 7, 9-13)
Andrea Roubíčková (#1, 2, 10, 11, 13)
Milada Teplá (#1-5, 7, 9-13)
Hana Vithová (#1, 2, 10, 11, 13)
Hana Vlhová (1-7, 9-13)

Schola Gregoriana (Pragensis) David Eben

Vladimír Jelen (#2, 13)
Stanislav Předota (#2, 6, 13)
Jan Štětka (#2, 7, 8, 13)
Radim Vondráček (#2, 13)



Irena Troupová-Wilke · soprano (#8)







Visitacio sepulchri

Klášter benediktýnek, založený při kolegiátním kostele sv. Jiří na Pražském hradě r. 973, je zřejmě nejstarším klášterem na území Cech. Jeho založení se velmi těsně váže na ustanovení pražského biskupství téhož roku – měl napomáhat šíření latinské liturgie v nově se konstituujícím státním útvaru ve východní Evropě. Svatojiřský klášter se stal brzy střediskem vzdělávání šlechtických dívek. Bezesporu jednou z nejvýznamnějších etap je doba abatyše Kunhuty, sestry Václava II., která zde působila na počátku 14. století (1302–1321). Z této doby se nám zachovala velmi cenná kolekce několika notovaných rukopisů (převážně procesionálů a sborníků hodinkových officií), dokládající intensivní pěstování chorálního zpěvu v klášteře. Jejich obsah však doposud až na výjimky zůstává zcela utajen novodobým posluchačům a koneckonců i interpretům. Jistou výjimku tvoří pouze velikonoční hra (Visitacio sepulchri), která se v tomto století dočkala již dvou inscenací (v letech 1941 a 1991). Tato nahrávka, obsahující chorální zpěvy určené vesměs pro velikonoční Svatý týden, vznikla za účelem alespoň částečného vyplnění mezery v diskografii české hudby.

Úvodní antifona „Cum audisset populus” a hymnus „Gloria, laus et honor” se zpívaly při procesí na Květnou neděli. Tři antifony „Mandatum novum” , „Postquam surrexit Dominus” a „Ubi est caritas” patří již do večerní mše na Zelený čtvrtek. Všechny tři provázely obřad mytí nohou dvanácti starcům.

Následující lamentace nás uvedou do liturgie Velkého pátku. V nočních hodinkách od Zeleného čtvrtka až po Bílou sobotu se zpívaly úryvky z Jeremiášova nářku (P1 14). V antifonáři z Národního muzea XII B 7 bylo v prvním velkopátečním nokturnu na jejich místě objeveno ojedinělé básnické zpracování utrpení Ježíše Krista zasazené do hudební formy lamentací. Text nešetří expresivními výrazy a je zakončen pro lamentace typickým Jeremiášovým zvoláním nabádajícím jerusalémský lid k obrácení.

Litanie „Audi nos, Christe” sice nepatří přímo do liturgie Svatého týdne (jsou určeny pro pátek po Popeleční středě), ale zcela zapadají do atmosféry Velkého pátku. Tento zpěv patří mezi ty, jejichž zápis nacházíme pouze v pražských svatojiřských rukopisech, a lze tedy předpokládat, že byl napsán v Cechách. Litanie postrádají typickou invokaci a charakterem se spíše blíží přímluvám.

S velikonočními hrami okrajově souvisejí české mariánské plankty unikátně zapsané v rukopise Národní knihovny XIV G 17 z konce 14. století. Sugestivním způsobem líčí vnitřní bolest Panny Marie odrážející utrpení Kristovo. Po úvodním recitovaném prologu následuje první část – píseň o 7 strofách „Pro Buoh račte postúpati” . Na konci této části vstupuje do děje apoštol Jan snažící se Marii utišit. Druhá část planktu „Pláči mému hodina” má formu sekvence – je složena ze sledu dvakrát za sebou opakovaných krátkých melodií, jejichž zvyšující se poloha odráží stupňovanou dramatičnost situace.

Mezi zpěvy, oslavujícími Vzkříšení, zaujímají důležité místo tropy k Benedicamus Domino (díkůvzdání na konci hodinkového officia). Svou formou mají velmi blízko ke středověkému cantiu a posluchači budou jistě blízké pro svou melodičnost.

Z mnoha existujících podob velikonoční hry je na této desce zachycena varianta s třemi scénami (rkp. UK VII G 16) – scénou příhrobní, tj. setkání tří Marií s andělem, scénou líčící zjevení Ježíše Krista Marii Magdaléně a scénou apoštolskou, před kterou je zařazena část sekvence Victimae paschali laudes a pro české země typická liturgická vsuvka. Jednotlivé výjevy jsou provázeny „průvodním slovem” ve zpěvech konventu (tedy sboru řeholnic). Hra vrcholí děkovným Te Deum a starou českou duchovní písní Buóh všemohúcí, která se podle zápisů od sv. Jiří na tomto místě pravděpodobně zpívala.

Hana Vlhová

notes in english









St. George Basilica, Prague